Ochotnické divadlo ve Vamberku
Při silnici z Vamberka do Rychnova bývala hospoda Na Milence. Tamprávě bylo první jeviště zdejších divadelníků. Což o to, hospody byly,jsou a budou všem ochotníkům vždy blízké, ale hrát v místnosti,která soužila pro ustájení koní, tak to by se asi dnes nechtělo anitěm nejskromnějším. Později se divadlo přestěhovalo - ze stájí dostodoly. Protože ale hrozilo, že při silnějším potlesku celé patrostodoly spadne, museli se ochotníci opět stěhovat. Tentokrát dodomu č.2 na vambereckém náměstí vedle radnice, kde jim poskytl přístřeší pan Kareš. Tam hráli až do roku 1834.
čerpáno z publikace Vzpomínky zůstanou-Vamberk Ochotnické divadlo1803-2003
Začínalo se, jako ostatně i v mnoha jiných městech a vesnicích, hrami na náboženské motivy převzaté z bible. Texty těchto her se dochovaly v pozůstalosti vambereckého měšťana Dominika Víška. Jsou mezi nimi například Komedie o sv. panně mučednici Barboře a Komedie o sv. Janu Nepomuckém, které jsou datovýny rokem 1805. Mimo mnoha jiných náboženských her se zde zachovala i fraška o jednom jednání Roztržití a komedie O lesních lotřích, tedy jiš skutečné veselohry s tématy světskými.
Dne 26. prosince 1940 se Zdobničan poprvé předvedl svým divákům v nové budově Sokolovny a to hrou J.K.Tyla Strakonický dudák.Tímto dnem započala nová éra našeho spolku, která trvá dodnes. Každý z nás si je vědom tradic vambereckého ochotnického divadla. Zdobničan žije a bude žít a to i díky vám, věrným divákům. Písemné doklady o divadelních představeních ve Vamberku máme v pamětní knize zdejších ochotníků, kde se uvádí, že již po válkách francouzských asi okolo roku 1813-1815 hráno ve Vamberku divadlo. Protože se tenkrát už jednalo o opravdové divadelní představení, můžeme z toho vyvodit, že skutečné počátky hraní divadla v tomto městě můžeme hledat ještě o několik let nazpět. Tak uvažoval i pan Josef Král ve svém Památníku ochotnického divadla ve Vamberku, vydaném před sto lety, který je zdrojem mnoha zajímavých informací.
